Porovnání cen elektřiny od různých dodavatelů. Za 2 minuty už budete znát vaši úsporu. Aktuální ceníky 2022Zabere to jen 2 minutySrovnáme přes 600 ceníkůMožnost sjednání online. Zastropování cen elektřiny a plynu se v současnosti skloňuje na národní i celounijní úrovni. Česká vláda se k tomuto kroku již rozhodla a v pondělí pro malé odběratele plošně nastavila konkrétní limity, přes které ceny energií nepůjdou. Jak se tento krok projeví na spotřebě tuzemských domácností a nakolik změna zahýbe s ceníky jejich dodavatelů, zjistíte v následujícím přehledu.Cenový strop, o kterém vláda v pondělí rozhodla, je maximální cena, kterou lze účtovat maloodběratelům - tedy především domácnostem, živnostníkům a malým firmám - za elektřinu a plyn. Konkrétně v případě elektřiny jde o šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu pak o tři koruny za kWh.

Státem vyhlášené zastropování cen pro tyto malé odběratele budou muset jejich dodavatelé zohlednit v zálohách na energie, a to už v listopadu.  Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že dodavatelům, kteří v uplynulých měsících kupovali energie za velmi vysoké ceny, stát tento rozdíl doplatí. Vláda tím chce podle Jurečky předejít tomu, aby se dodavatelé dostali do ztráty.Výrobcům rovněž vláda bude moci uložit povinnost, aby nabídli část vyrobené energii státu, to kvůli zajištění dodávek pro veřejný sektor. Jak zastropování cen energií ovlivní spotřebu českých domácností? Jak to změní nabídku na tuzemském trhu? A jak celé opatření ovlivní už tak vysoké zadlužení českého státu? To vše zjistíte v následujícím přehledu.

Brusel navrhuje zastropovat cenu elektřiny v celé unii. Chce to ale udělat přes jádro a obnovitelné zdroje. Evropská komise má hotový dlouho očekávaný návrh, jak zkrotit astronomické ceny energií v Evropě. A podpořila v něm zastropování elektřiny ve všech zemích unie. Právě po tomto kroku začali volat v posledních týdnech politici z mnoha států včetně Česka.

Na rozdíl od většiny dosud zvažovaných scénářů ale komise podle návrhu, který mají HN k dispozici a první na něj upozornil server Politico, doporučuje jít cestou stanovení maximální ceny u elektřiny z levnějších elektráren, než jsou ty nejdražší plynové, které ženou konečnou cenu nahoru. Konkrétně jde o jaderné, hnědouhelné nebo větrné, vodní a další elektrárny na obnovitelné zdroje.

Brusel podle pracovního dokumentu argumentuje tím, že zmíněné elektrárny mají nižší výrobní náklady než zařízení na plyn a mají při současných cenách nejvyšší zisky. Tyto výdělky by se proto podle EK měly jaderkám a dalším levnějším zdrojům vzít. Částka nad regulovanou cenu elektřiny se pak má rozdělit jako dotace pro ohrožené domácnosti a firmy v členských státech.

Češi kvůli dramaticky rostoucím cenám energií, které už ohrožují klíčové podniky na kontinentě, svolali do Bruselu na příští pátek mimořádnou schůzku ministrů energetiku, na které chtějí dosáhnout shody na celoevropském řešení. Návrh komise tuto debatu otvírá.

Coby předsedové EU teď budou Češi zjišťovat, jestli a případně jaké jiné řešení může získat podporu většiny států. Na základě toho by pak měla komise 14. září představit konkrétní opatření.   

České vládě se dosud zamlouvala zejména takzvaná španělská cesta, tedy zastropování ceny plynu do elektráren, tak jak ji v červenci zavedly Španělsko a Portugalsko. „Španělský scénář je určitě něco, co může fungovat i pro ostatní. Budeme se o něm chtít bavit na Radě pro energetiku,“ potvrdil HN a Aktuálně vysoce postavený zástupce české státní správy.

Španělsko s Portugalskem stanovily cenu plynu pro výrobu elektrické energie na 40 eur za jednu megawatthodinu (MWh). Stát za ni výrobcům vyplácí dotaci, která pokrývá zbytek do tržní ceny. Náklady na to by měla kompenzovat speciální daň, kterou platí firmy i domácnosti.

Podle prvních závěrů se systém lidem vyplácí. V srpnu například platili Španělé i po započítání kompenzačního poplatku 282 eur za MWh, což bylo o více než třetinu méně než ve většině zemí EU, jak popsaly HN. Tento čtvrtek stála elektřina na spotovém (krátkodobém) trhu v Německu 520 eur za jednu MWh, poté, co začátkem týdne prorazila strop 1000 eur.

Výhodou španělské cesty je, že ji lze poměrně snadno zavést, aniž by došlo k destrukci trhu. Nevýhodou jihoevropského scénáře je, že dotovanou elektřinu musí někdo zaplatit.

Podle Evropské komise, která režim Španělsku a Portugalsku schválila jako mimořádnou státní pomoc na rok, dosáhnou náklady v obou zemích 8,4 miliardy eur. Pokud by se měl stejný systém rozšířit na celou sedmadvacítku, evropští úředníci odhadují, že by náklady dosáhly až 100 miliard eur v prvních osmi, devíti měsících podle současných cen.

Španělská vláda chce podle deníku El País ministrům svůj systém příští pátek oficiálně představit a navrhnout, aby ho ostatní země převzaly. Madrid chce zároveň usilovat o zastropování hodnoty emisních povolenek, které ovlivňují koncovou cenu elektřiny a v současné době se pohybují mezi 80 a 100 eury za jednu tunu CO₂ vypuštěnou do ovzduší. Také tento požadavek má podporu více zemí včetně Česka, většina států je ale proti zasahování do povolenkového trhu.

Ani komise nechce podle uniklého dokumentu zasahovat do povolenek. Zastropování cen elektřiny pro levnější elektrárny chce doplnit ještě úsporami energie všude tam, kde to jde. Kombinací obojího se podle Bruselu na energetický trh vrátí rovnováha.