Solární elektrárna svépomocí

Fotovoltaické elektrárny prošly za posledních deset let značným vývojem, některé jejich dřívější bolesti tak byly postupně eliminovány a dnes je již lze označit za plně vyvinutou a prověřenou technologii. Jejich pořízením snížíte jak svůj účet za elektřinu, tak i svou uhlíkovou stopu, a navíc posílíte svoji soběstačnost.

Fotovoltaické elektrárny jsou ekologicky šetrnou technologií, která svým majitelům dokáže ušetřit nemalé prostředky. Přesto o nich koluje celá řada fám a zavádějících informací, jež se týkají zejména jejich bezpečnosti, výkonnosti a návratnosti. Přečtěte si o deseti největších mýtech s fotovoltaikou spojených.

Investice do fotovoltaické elektrárny se mi nikdy nevrátí.

Faktem je, že fotovoltaické elektrárny mohou působit draze, a to ačkoliv jejich ceny v posledních letech poměrně výrazně klesly. Stačí si ale spočítat, jak se investice vrací, a najednou začne cena dávat smysl.

Například poměrně běžná elektrárna s výkonem okolo 5 kWp vás přijde na přibližně 230 000 Kč. Za rok dokáže v tuzemských podmínkách vyrobit přibližně 5 000 kWh elektřiny, což při průměrné ceně 4,75 Kč za kWh znamená úsporu zhruba 23 750 Kč. Výsledná návratnost se tedy pohybuje okolo 10 let.

Samozřejmě je potřeba zvažovat proměnné, jako jsou orientace panelů, procento spotřebované energie a výkyvy počasí, obecně ale platí, že se investice do FVE někdy vrátí již za osm let a zřídkakdy za více než 15. Životnost současných panelů přitom bývá garantována na 20–25 let a v praxi je odhadována až na 30–40 let. Pokud tedy uvážíme fakt, že elektřina dlouhodobě zdražuje, je takřka jisté, že se vám vstupní investice za životnost elektrárny vrátí rovnou dvakrát.

Když si FVE zapojím sám, ušetřím za instalaci, a navíc dostanu dotaci.

Je sice pravda, že při montáži svépomocí můžete za samotnou instalaci ušetřit, v kontextu ceny samotné technologie však nebude úspora výrazná. Neodborná montáž s sebou navíc nese celou řadu rizik, jako je nesprávné fungování systému nebo poškození panelů či konstrukce stavby. Hlavní ale je, že pokud chcete fotovoltaiku financovat dotací, jednou z podmínek pro její získání je instalace certifikovanou společností. Vzhledem k tomu, že výše dotace může u vybraných systémů činit až 170 000 Kč, vás úspora za montáž může nakonec přijít pěkně draho.

Pokud si koupím FVE s akumulací do baterií, budu energeticky soběstačný.

Systémy akumulátorů slouží především k vyrovnání denních výkyvů – přes den totiž elektrárna vyrobí nejvíce elektřiny, spotřeba ale bývá v domácnostech nejvyšší až večer a ráno. Právě tehdy se proto využívá elektřina, která je během dne uložena do baterií. V obdobích, kdy je slunečního svitu méně (například v zimě), je analogicky i méně elektřiny uloženo do baterií – právě tehdy je soběstačnost narušena, jelikož je potřeba doplňovat elektřinu i ze sítě.

Pomocí FVE si v létě vyrobím elektřinu do zásoby a v zimě ji budu spotřebovávat.

Jak už bylo nastíněno, bateriové systémy neslouží k dlouhodobému ukládání elektřiny, ale právě k vyrovnání denní spotřeby. Uloženou energii proto často spotřebujete ještě ten samý den, maximálně pak v horizontu několika dalších dní. Místo vlastního bateriového systému také můžete u vybraných dodavatelů využít tzv. virtuální baterii, kdy přebytečně vyrobenou energii odesíláte do sítě a stejné množství v případě potřeby zase odeberete za cenu distribučních poplatků.

Unikátním a mnohem zajímavějším produktem je Elektřina pro soláry od ČEZu – ten vám podle množství elektřiny, co odešlete do sítě, poskytne slevu na odebranou silovou elektřinu. V praxi díky tomu budete mít minimálně část zimy silovou elektřinu za výrazně výhodnější sazbu. Oproti virtuální baterii některých dodavatelů navíc ČEZ nevyžaduje, abyste měli fotovoltaickou elektrárnu instalovanou právě jím.

Symetrické řízení je lepší volbou než asymetrické.

V České republice jsou domácnosti do sítě zapojeny převážně pomocí třífázového vedení. To vyžaduje i třífázové řešení, které se rozlišuje na synchronní a asynchronní. První varianta rozděluje vyrobenou elektřinu rovnoměrně do všech tří fází – jedno zařízení v domácnosti přitom může být zapojeno právě do jedné fáze, a pokud je třetina vyrobené energie pro jeho provoz nedostačující, musí zbytek energie odebrat ze sítě.

ČEZ dodává asynchronní řešení fotovoltaických elektráren, která oproti tomu umožní vyrobenou energii do jednotlivých fází rozdělovat podle potřeby. Tím zajišťují maximálně efektivní využití a zároveň zabraňují, aby například celá jedna nebo dvě třetiny energie odcházely za nízkou výkupní cenu do sítě.

Na výrobu panelů se spotřebuje víc energie, než poté samy vyrobí.

Tento mýtus nemůže být od pravdy dále. Současné fotovoltaické panely totiž vyprodukují množství energie potřebné k jejich výrobě zhruba během prvních 4–5 let provozu. Garantovaná životnost u nich přitom bývá až 25 let a v praxi je odhadována na 30 a více let.

Panely není možné zlikvidovat ekologicky.

U prvních generací fotovoltaických panelů bylo využíváno větší množství těžkých kovů, jejichž recyklace byla problematická. Dnešních řešení se to ale ani v nejmenším netýká – moderní panely se skládají převážně z hliníku a skla, díky čemuž je lze recyklovat z více než 95 %.

V zimě budu muset pravidelně lézt na střechu a odklízet z panelů sníh.

Fotovoltaické panely se v naprosté většině případů instalují se sklonem, což v kombinaci s velmi hladkým povrchem znamená, že sníh minimálně z části panelů obvykle samovolně sklouzne. Zásah uživatele tak bývá potřeba maximálně při metrových sněhových nadílkách v horských oblastech. Častěji je však panely potřeba čistit, pokud se nachází v bezprostřední blízkosti pily, frekventované silnice nebo jiného prašného provozu – ulpívající nečistoty pak mohou výkon snižovat i v letních měsících, což vzhledem k vyšší výrobě v tomto období může přinést výraznější ztráty. Vydatný déšť ale obvykle dokáže panely uvést do čistého stavu. Pokud tedy nebydlíte vysoko v horách a váš soused nepodniká ve dřevozpracujícím průmyslu, můžete být v klidu a školení práce ve výškách kvůli fotovoltaice podstupovat nemusíte.

Hasiči kvůli elektrickému napětí odmítají v případě požáru panely hasit.

Problematika hašení objektů s fotovoltaickými panely byla v minulosti zveličována a rozhodně není pravda, že by v takových případech měli hasiči přikázáno nezasahovat. Skutečnost je taková, že se objevily případy, kdy neodpojené panely zásah komplikovaly kvůli napětí ve vodičích. Současné moderní FVE nicméně disponují jisticími a ochrannými prvky, které v případě požáru automaticky zastaví výrobu a odpojí systém od elektrické sítě.

K FVE si koupím elektromobil a budu jezdit s nulovými náklady.

I tato teorie naráží na fakt, že největší výroba u fotovoltaických elektráren bývá, když jsou členové domácnosti – a s nimi zpravidla i elektromobil – mimo domov. Množství vyrobené energie navíc bývá nižší než kapacita akumulátoru. Určitě je ale možné pomocí FVE provoz zlevnit a využívat k dobíjení elektromobilu tu část energie, která by jinak v daný moment nebyla spotřebována.